Náš čtvrtý příběh

Jednou jsme takhle potkaly známého a jen tak jsme se zmínily o tom co ve volném čase děláme.Byl překvapený a začalo ho to zajímat.Řekl nám,,To by mě mohlo zajímat,chci to vyzkoušet s vámi"Eliška také přikývla a tak se mohlo začít plánovat kdy a kde to celé provedeme.Poprvé jsme měly být čtyři,myšlenky byly všelijaké podaří se nám to nebo ne? Rozhodly jsme se pro zahradu,kde jsme měli více prostoru a klídek, no prostě nás tam nikdo nerušil.Když se setmělo zalezli jsme do chatky a vše pečlivě zakryli-okna,dveře a zkontrolovali zrcadlo.Sedli jsme si na gauč zapálili svíčku,chytli se za ruce a společně řekli vyvolávací větu.Chvilku se nic nedělo,ale pak z ničeho nic sebou Martin prudce cuknul až se Elišky pustil.Zeptali jsme se ho co se stalo.Martin odpověděl,,Někdo mi dal facku".A opravdu na jeho levé tváři se mu oběvil obtisk něčí ruky.Ani jeden z nás to být nemohl jelikož jsme se drželi pevně za ruce a kdyby se někdo pustil věděli by jsme o tom.Nečekali jsme to a proto jsme se hodně nasmáli.